Zvuky tmy

Wales · Důlní neštěstí a pověst

Důl Morfa ve Walesu: přízraky před důlním neštěstím z roku 1890

Díl 27 · · 5 minut čtení

Morfa byl uhelný důl v Taibachu u Port Talbotu v jižním Walesu. 10. března 1890 v něm došlo k výbuchu a zahynulo 87 mužů a chlapců. Velšský tisk po neštěstí psal, že horníci předtím v dole slyšeli hlasy, viděli rudého psa a cítili vůni růží a někteří kvůli tomu přestali chodit do práce. Neštěstí i novinové zprávy o přízracích jsou doložené. Že horníky něco varovalo, doložit nejde.

Ve zkratce

Kde
Taibach u Port Talbotu, jižní Wales. Místo dolu dnes zabírá ocelárna v Margamu.
Neštěstí
Pondělí 10. března 1890 kolem půl jedné odpoledne, 87 mrtvých. Výbuch podle porotců nejspíš způsobil odpal nálože na čelbě.
Pověst
Zvuky, přízračný pes, muž v nepromokavém plášti, vůně růží. Horníci prý kvůli nim odcházeli do jiných dolů.
Pověst dolu
Morfa měla přezdívku „šachta duchů“. O strašení psaly noviny ještě v letech 1895 a 1896.

Důl a neštěstí

Důl vyhloubila v letech 1847–1849 firma Vivian and Sons, aby zásobovala uhlím měděné hutě v Taibachu. Jáma Grange byla hluboká 400 yardů, asi 366 metrů. Morfa měla za sebou už tři výbuchy: v roce 1858 zemřeli 4 lidé, v roce 1863 39 a v roce 1870 30.

V pondělí 10. března 1890 kolem 12:30 bylo v dole podle deníku The Times asi 250 mužů z přibližně 420 zaměstnanců. Velký počet jich podle listu do práce nepřišel, protože bylo pondělí.

Ministr vnitra Henry Matthews 13. března oznámil v Dolní sněmovně, že zahynulo 87 lidí. Mezi nimi byl i dobrovolný záchranář Brounsell. Stejné číslo uvádí pamětní tisk ve sbírce Národního muzea Walesu. The Times v dalších dnech psaly o 86 až 88 mrtvých, databáze britských dolů NMRS uvádí 81.

Záchranáři vytáhli 43 těl. V polovině března zjistili, že v dole hoří, práci zastavili a rozhodli se důl zatopit. Čerpat vodu do dolu začali 17. března. Ještě 2. dubna zůstávalo pod zemí 44 těl. Porota při vyšetřování v dubnu 1890 dospěla k závěru, že k výbuchu došlo nejspíš na čelbě č. 8½ a příčinou byl odpal nálože. Důl zavřeli 10. října 1913.

Co se vyprávělo před výbuchem

O přízracích psaly velšské noviny v březnu a dubnu 1890, tedy až po neštěstí. Podle Western Mail a dalších listů:

  • Horníci a dozorci prý slyšeli v chodbách křik a volání, rachot jako vzdálené hromy a bouchání větracích dveří.
  • V jednom pracovišti se prý denně objevoval rudý pes a pak mizel. Dopisovatel o něm psal jako o přízračném psovi a zlém znamení.
  • Na kleci, kterou horníci sjížděli do dolu, se prý ukázal muž v nepromokavém plášti a kožené čepici a zmizel.
  • Jiný muž prý naskočil do důlního vozíku, kus s ním jel a rozplynul se. Horníci v něm prý poznali dávno mrtvého kamaráda.
  • V části dolu prý bylo cítit růže, i když tam žádné nebyly.

Asi čtrnáct dní před výbuchem si podle Western Mail horníci důl tajně prohlédli, protože věřili, že v něm jsou duchové. Správce prý hrozil propuštěním každému, kdo bude o přízracích mluvit. Někteří odešli pracovat do Maestegu a jiných údolí. Isaac Hopkins, vedoucí dolů Dynevor v Neathu, podle tisku potvrdil, že se k němu hlásili muži z Morfy s tím, že tam straší.

The Times 13. března zmínily pověst, že v dole straší, a jednoho horníka, který kvůli zvláštním zvukům odmítl sfárat. Svědek u vyšetřování v dubnu řekl, že mnozí horníci byli pověrčiví.

Strašení po neštěstí

V prosinci 1895 se o Morfě psalo znovu. Podle Rhyl Record and Advertiser z 21. prosince horníci slyšeli v dole nářek, sténání a „cvrlikavou hudbu“, těžké dveře se samy otevíraly a zavíraly a na vozíku s uhlím seděla holubice. Muži odmítli pracovat. Vládní inspektor Robson a hlavní správce Grey s nimi důl prošli a nic nenašli.

V březnu 1896 napsal list The Cambrian, že v dole už asi týden „řádí neklidní duchové“. Mělo jich být šest, duchů horníků zabitých při výbuchu.

Co z toho platí

TémaCo se vyprávíDoloženost
RozsahŠlo o nejhorší důlní neštěstí v britské historii.Nedoloženo Nejhorší je Senghenydd 1913 se 439 mrtvými. Už v roce 1878 zahynulo v Abercarnu 268 lidí.
Absence200 mužů nepřišlo, protože se báli přízraků.Sporné Chybělo jich asi 170, The Times to ale přičítaly pondělí.
VodaHasiči zaplavili důl bez ohledu na uvězněné, zbytek horníků se utopil.Nedoloženo Důl začali zatápět kvůli požáru až týden po výbuchu.
Pes a muž v pláštiPřízraky se zjevovaly před neštěstím.Sporné Psal o nich tisk, ale až po výbuchu.
SvědciHorníci Thomas a Beece popsali muže ve vozíku.Nedoloženo Jména v dobových zprávách nejsou.
VýkladPes s ohnivýma očima varoval před ohněm, muž v plášti před vodou.Nedoloženo V dobových zprávách jsme tento výklad nenašli.
Rok 1896Horníci kvůli zvukům mrtvých kolegů odmítli fárat.Doloženo Tisk o tom psal v prosinci 1895 a v březnu 1896.

Poslechněte si díl

Díl 27 Zvuků tmy vyšel 22. února 2024. Začíná povídkou o mladém horníkovi Janovi, který s kolegy narazí hluboko v dole na obrovské černé zrcadlo. Místo vlastního odrazu v něm uvidí tváře mrtvých horníků a mezi nimi i tu svou:

V zrcadle se neodrážela jeho tvář, ale zjevovaly se v něm tváře. Tváře mučených duší, každá s výrazem naplněným bolestí a strachem.

V pojednání pak vyprávíme příběh Morfy tak, jak ho zachovala pozdější převyprávění.

Zdroje