Česko · Hrad a jeskyně
Hladomorna pod hradem Holštejn: bylo v jeskyni opravdu vězení?
Hladomorna, které se říká i Lidomorna, je jeskyně ve skále pod zříceninou hradu Holštejn v Moravském krasu, asi 25 kilometrů severně od Brna. Podle pověsti do ní páni z hradu shazovali vězně otvorem ve skále a nechávali je zemřít hlady. Archeologický výzkum z roku 2010 ale došel k závěru, že jeskyně k hradu a jeho vězení nikdy nepatřila. Doložená je jako přírodní jeskyně, bývalý ponor potoka Bílá voda a zimoviště netopýrů.
Ve zkratce
- Kde
- Obec Holštejn v okrese Blansko, Chráněná krajinná oblast Moravský kras. Vchod je na úpatí skály, na které stojí zřícenina.
- Pověst
- Vězni padali otvorem ze stropu do dómu vysokého asi 17 metrů a umírali hlady a žízní.
- Skutečnost
- Spojení mezi hradem a jeskyní existuje, ale podle archeologa Petra Kose jde o přírodní propasťovitou jeskyni, ne o raženou chodbu. Vězením podle něj jeskyně nebyla.
- Dnes
- Jeskyně je volně přístupná na vlastní nebezpečí. V zimě v ní přezimují netopýři.
Hrad Holštejn
Hrad založil Hartman z Holštejna, syn moravského pána Crhy z Ceblovic. Česká Wikipedie uvádí rok 1268, Archeologický atlas rok 1278. Jméno má od jeskyně: německé Hohlenstein znamená dutý kámen. Jeskyně pak naopak dostala jméno od hradu a od toho, k čemu prý sloužila.
Podle Národního památkového ústavu šlo o raně gotický hrad bez věže, s rozměry nejvýš 85 na 52 metrů, který připomínal spíš rozlehlý dvorec. Nejlépe dochované zesílené nároží na jihozápadě se dřív mylně považovalo za věž.
Na začátku 14. století koupil panství Vok I., zakladatel rodu pánů z Holštejna. Vok IV. padl v roce 1420 v bitvě pod Vyšehradem a Vok V. pak majetek rozprodal. V 15. století se majitelé střídali. V roce 1531 se Holštejn uvádí jako pustý. Zřícenina je kulturní památkou od roku 1964.
Jeskyně pod hradem
Hladomorna vznikla jako ponor potoka Bílá voda, tedy místo, kde voda mizela pod zem. Hlavní dóm měří zhruba 25 na 35 metrů a je vysoký kolem 17 metrů, navazují na něj čtyři menší síně. Lidé ji využívali už v pravěku: Archeologický atlas uvádí nálezy z eneolitu, z kultury se šňůrovou keramikou.
Dnes je jeskyně důležitým zimovištěm netopýra velkého a netopýra ušatého. V zimě v ní visí ledové krápníky.
Co se vypráví
Pověst, kterou dodnes přebírá i turistický portál Kudy z nudy, líčí jeskyni jako hradní vězení. Odsouzené měli shazovat otvorem z hradu. Kdo pád přežil, umíral hlady a žízní, nebo se otrávil, když jedl zdechliny. Později sem prý uložili oběti moru a vchod zazdili. Badatelé Jindřich Wankel a Karel Absolon měli v chodbě z hradu najít ručně tesané schody.
K tomu se přidávají novější historky: o desítkách koster na dně, o šepotu, o místech, kde teplota prudce klesá, a o baterkách, které v jeskyni selhávají.
Co zjistil výzkum v roce 2010
Archeolog Petr Kos a místní spolek Phoenix Holštejn v roce 2010 otevřeli z hradního návrší místo, kde měla vést domnělá umělá chodba do jeskyně. Našli dutinu a za ní přírodní propasťovitou jeskyni, která se asi po 25 až 30 metrech napojuje vysoko ve stěně na hlavní dóm Hladomorny.
Kos ve zprávě pro časopis Archeologického ústavu AV ČR v Brně z roku 2011 píše, že lze „s naprostou jistotou konstatovat“, že jeskyně nikdy nebyla součástí hradu a jeho vězení. Podle něj mohla nanejvýš odvádět dešťovou vodu z dolního nádvoří. Zbytek zdiva naznačuje, že ústí odtoku někdo zazdil už ve středověku, možná ve 14. století. Při výzkumu se našel i zlomek gotické okenní kružby.
Ne všechny zdroje s tím pracují. Památkový katalog stále uvádí, že jeskyně je „seshora přístupná uměle upraveným komínem“.
| Téma | Co se vypráví | Doloženost |
|---|---|---|
| Vězení | Odsouzené shazovali otvorem z hradu do jeskyně. | Sporné Tvrdí to turistické i některé odborné zdroje, výzkum z roku 2010 to odmítá. |
| Chodba | Z hradu vedla do jeskyně tesaná chodba se schody. | Sporné Spojení existuje, podle výzkumu je ale přírodní. |
| Kostry | Dno jeskyně pokrývaly desítky koster. | Nedoloženo Zprávu o nálezu lidských kostí jsme nedohledali. |
| Mor | Do jeskyně uložili oběti moru a vchod zazdili. | Nedoloženo Uvádí to jen turistický portál, bez pramene. |
| Rukojmí | Páni z Holštejna tu věznili rukojmí kvůli výkupnému. | Nedoloženo Pramen jsme nenašli. |
| Chlad | Teplota místy klesá o víc než 10 °C. | Nedoloženo Žádné měření. Jeskyně je chladná přirozeně, v zimě v ní mrzne. |
| Baterky | Svítilny tu záhadně selhávají. | Nedoloženo Jen vyprávění návštěvníků. |
Jak je to dnes
Ke zřícenině a jeskyni vedou značené cesty ze Šošůvky, z Ostrova u Macochy (červená) a z Baldovce (žlutá). Vstup je zdarma a na vlastní nebezpečí.
Poslechněte si díl
Díl 26 Zvuků tmy vyšel 15. února 2024. Začíná povídkou o mladém učenci Janovi, kterého v lese unesou maskovaní muži. Probudí se v podzemí pod hradem a spolu se starým lovcem Jakubem a dívkou Annou musí přežít krutou hru, kterou pro zábavu pořádají šlechtici:
Když se Jan probere, zjišťuje, že leží na tvrdé, vlhké podlaze chladné cely. Místo je temné, sotva prosvětlené slabým světlem, které prosakuje skrze malé okénko vysoko nad zemí.
V pojednání pak vyprávíme pověsti o Lidomorně tak, jak kolují. Tenhle článek je odděluje od toho, co je doložené.
Zdroje
- Holštejn (okr. Blansko), Hrad Holštejn – jeskyně Hladomorna, Petr Kos, Přehled výzkumů 52-2, Archeologický ústav AV ČR Brno, 2011
- Hrad Holštejn, Památkový katalog, Národní památkový ústav
- Holštejn, jeskyně a hrad, Archeologický atlas
- Jeskyně Hladomorna u Holštejna v Moravském krasu, Kudy z nudy, CzechTourism
- Holštejn (hrad)), česká Wikipedie
- Battle of Vyšehrad, anglická Wikipedie