Zvuky tmy

Jižní Čechy · Legenda a fakta

Křižovatka U Sloupu mezi Borkem a Chotýčany: co se tu opravdu stalo

Díl 31 · · 6 minut čtení

U Sloupu je lesní křižovatka na staré silnici z Českých Budějovic na Prahu, mezi obcemi Borek a Chotýčany. Místní ji odedávna berou jako místo, které přitahuje neštěstí, a v jejím okolí stojí několik křížů a pomníků. Doložená je řada skutečných smrtí z let 1906 až 1968, od pytláka po oběti dopravních nehod. Zjevení, bludná světla a hlasy, o kterých mluvil starý díl, ale žádný ze zdrojů nezmiňuje.

Ve zkratce

Kde
Les na staré pražské silnici mezi Borkem a Chotýčany, asi 10 km severně od Českých Budějovic. Jméno má podle kamenného milníku, který se nedochoval. Říká se jí i U Kajera.
Pověst
Místo, které přináší smůlu a kterému je lepší se vyhnout.
Skutečnost
Místní badatel Jan Ciglbauer dohledal v kronikách a na pomnících nejméně deset úmrtí z let 1906–1968. Spojuje je jen místo.
Nejstarší vrstva
Přímo u křižovatky leží tři pravěké mohyly. Jejich přesné stáří neznáme.

Kde křižovatka leží

Silnici, na které křižovatka leží, nechali podle Ciglbauera vyměřit inženýři Marie Terezie v roce 1753. Od 90. let jezdí hlavní provoz na Prahu po nové silnici a stará slouží hlavně okolním vesnicím. Ve všední dny je na ní přesto rušno.

Křižovatka je nepřehledná. V roce 2015 tu platilo omezení na 70 km/h a stála tu dvě dopravní zrcadla. Jen v roce 2012 se tu podle Ciglbauera staly čtyři vážné nehody, jedna z nich s autobusem. Pár desítek metrů od křižovatky směrem na Hlubokou nad Vltavou stojí kafilerie.

Mohyly u křižovatky

Tři mohyly jsou dobře vidět přímo u křižovatky. Vypadají jako krátery, protože je kolem roku 1900 rozkopali amatérští archeologové, často místní učitelé, a sedláci, kteří v nich hledali zlato nebo kámen na stavbu. Co v nich našli, se ztratilo. Další mohyly zřejmě zničila stavba silnice v 18. století, záznam o tom ale chybí.

Archeolog Ondřej Chvojka pro Český rozhlas v roce 2015 řekl, že mohyly u Chotýčan jsou pravěké. Bez moderního výzkumu je ale nelze přesně datovat: mohou být z doby bronzové, železné i z raného středověku. Skupina mohyl asi půl kilometru odtud je podle řídkých nálezů ze starší doby bronzové (2000–1500 př. n. l.), další dál v lese z doby halštatské (750–400 př. n. l.). Starý díl uváděl přesné datum kolem roku 1600 př. n. l. To je jen odhad podle bronzové jehlice z jiné mohyly.

Mohyly jsou archeologická památka a kopat do nich je nezákonné.

Které smrti jsou doložené

RokCo se staloDoloženost
1906Pětadvacetiletý pytlák František Mrázek z Lišova se v únoru střetl s knížecími hajnými. Postřelil do obličeje hajného Jakuba Pulce. Sám byl zasažen a sražen ranou pažbou, zemřel na nedalekém dvoře Chyňava.Doloženo Připomíná ho Pytlácký kříž, odstraněný v 50. letech a obnovený v roce 2013. Podrobnosti se v podáních liší.
1914Matěj Kantor z Červeného Újezdce zahynul 1. března při kácení dříví.Doloženo V lese stojí pomník s nápisem.
193827. září, za mobilizace, napadla skupina ozbrojených Němců československou hlídku. Jejich vůdce, učitel Bedřich (Friedrich) Tippl, byl zajat a při převozu do Budějovic zastřelen u křižovatky při pokusu o útěk.Doloženo Podle Ciglbauera. Podrobnosti samotného střetu se v jeho textech liší.
19455. května byl smrtelně zraněn třicetiletý Vilém Kajer z Lhotic. S kamarády předtím vybrali opuštěné nákladní auto maďarské armády a pak se střetli s německými vojáky.Doloženo Litinový kříž stojí dodnes. Co přesně se stalo, není jasné.
1946Zpěvačka a herečka Kristýna Vondrová z Bavorovic se vracela z představení. Kůň se splašil, vypadla z bryčky a udeřila se o kamenný patník.Doloženo Její kříž zanikl při stavbě silnice v 90. letech.
1948–1961Motocyklista Josef Pavlíček (asi 1948) a učitel Ludvík Homola z Vitína (29. 11. 1961) narazili do neosvětlených vozidel. Začátkem 50. let zavalilo dříví z vleku malého chlapce z Chotýčan.Doloženo Podle kronik, ze kterých čerpal Ciglbauer.
196828. srpna nedal sovětský obrněný transportér přednost taxíku z Budějovic. Cestující zemřel na místě, řidič v nemocnici.Doloženo Uvádí Ciglbauer i Český rozhlas.
1999V autě na křižovatce našli zavražděného podnikatele.Doloženo Zmiňuje Český rozhlas i Drbna.
—Bílý stín, žena v bílém u kříže, bludná světla, hlasy z lesaNedoloženo Žádný zdroj o nich nemluví.

Co starý díl podal jinak

  • Krajer, nebo Kajer? Na kříži stojí „Vilém Kajer 18.5.1914 – 5.5.1945“. Neplatí ani, že ho prostě postřelili prchající vojáci: podle Ciglbauera okolnosti dodnes nikdo nezná.
  • Rok 1938, ne válka. Přestřelka s Tipplovou skupinou se odehrála v září 1938, rok před začátkem 2. světové války. A nebyla to léčka českých dragounů: střílet začala německá skupina.
  • Hajný Pulec. Podle tradice odešel ze strachu z pomsty na Šumavu. Ve skutečnosti zůstal na Hlubocku, na levém břehu Vltavy. Pytláci ho tam přepadli, svlékli a nechali svázaného u mraveniště. Včas ho našli.
  • Duchové. Zjevení a světla z pojednání nemají žádný pramen. Místní pověst mluví jen o smůle.

Proč tolik neštěstí

Smrti z let 1906–1968 mají různé příčiny: spory pytláků s hajnými ve schwarzenberských lesích, napětí kolem Mnichova, poslední dny války a nehody s koňmi a neosvětlenými vozy na tehdy hlavní silnici. Nespojuje je nic kromě místa. Dnešní nehody vysvětluje nepřehledná křižovatka na rušné silnici.

Jan Ciglbauer o sobě říká, že je k tajemným místům „většinou skeptický“. Množství smrtí na jednom místě ho přesto znepokojilo a křižovatku má prostě za nešťastnou.

Poslechněte si díl

Díl 31 Zvuků tmy vyšel 7. května 2024. Začíná smyšlenou povídkou o Jakubovi, učiteli dějepisu, který při noční jízdě přes starou křižovatku uslyší své jméno:

Ticho noční jízdy je náhle přerušeno šepotem, který se zdá být všude kolem něj.

Bitva, meč a hrobka z povídky jsou vymyšlené. V pojednání pak vyprávíme o skutečné křižovatce. Tenhle článek odděluje, co je doložené.

Zdroje