Zvuky tmy

Uhersko · Skutečný případ

Alžběta Báthoryová, Čachtická paní: co je doložené a co je legenda

Díl 16 · · 5 minut čtení

Alžběta Báthoryová (1560–1614) byla uherská šlechtična, vdova po vojevůdci Františku Nádasdym a paní na Čachticích na dnešním západním Slovensku. Svědci ji obvinili, že na svých panstvích nechala umučit desítky až stovky dívek a mladých žen. Koncem roku 1610 ji dal palatin Juraj Thurzo zadržet a její pomocníky v lednu 1611 popravili. Ona sama souzena ani odsouzena nebyla. Koupele v krvi, kvůli kterým se jí říká Krvavá hraběnka, se tiskem poprvé objevují až v roce 1729.

Ve zkratce

Kdo
Alžběta Báthoryová, narozená 7. srpna 1560 v Nyírbátoru, zemřela 21. srpna 1614 na Čachtickém hradě.
Obvinění
Podle výpovědí svědků zabila v letech 1585–1610 „2 až 650“ dívek a mladých žen. Odhady se liší o stovky.
Soud
Souzeni byli jen pomocníci, v lednu 1611 v Bytči. Báthoryová zůstala do smrti uvězněná na Čachticích.
Legenda
Koupele v krvi pro věčné mládí nezmiňuje žádný svědek. Poprvé je popsal jezuita László Turóczi v roce 1729.

Rod a manželství

Alžběta pocházela z ečedské větve mocného rodu Báthoryů. Jejím strýcem byl polský král Štěpán Báthory. 8. května 1575 se ve Vranově nad Topľou vdala za Františka Nádasdyho, hlavního kapitána uherských vojsk. Báthoryům patřila mimo jiné panství Vranov, Čičava a Ečed, Nádasdyům Šárvár, Kaniža a Čachtice. Měli spolu nejméně pět dětí: Annu, Uršulu, Kateřinu, Ondřeje a Pavla.

František Nádasdy zemřel 4. ledna 1604. Před smrtí svěřil ženu a děti do ochrany Juraje Thurza, pozdějšího uherského palatina.

Obvinění a vyšetřování

Stížnosti na hraběnku vznášel už v letech 1602–1604 luterský kazatel István Magyari, veřejně i u dvora ve Vídni. Začátkem roku 1610 dal král Matyáš II. palatinovi Thurzovi příkaz případ vyřešit. Od března 1610 sbírali notáři výpovědi svědků. Do října jich měli 52, do roku 1611 přes 300. Svědci popisovali bití, pálení a hladovění služebných.

Počty obětí se ve výpovědích velmi liší. Kastelán Benedek Bicsérdy v říjnu 1610 mluvil nejméně o 175 dívkách a ženách, které zemřely na Šárváru. Král v dopise ze 14. ledna 1611 psal o více než 300. Nejznámější číslo 650 pochází od služebné Zsuzsanny, která ho znala z doslechu: mělo být zapsané v hraběnčině soukromé knize. Tu knihu nikdo nikdy nepředložil.

V září 1610 Báthoryová v závěti rozdělila majetek mezi syna a dvě dcery. 29. prosince 1610 ji podle záznamu z čachtického panství po večeři zadrželi a druhý den odvedli na Čachtický hrad. U soudu s pomocníky pak zaznělo, že ji palatin přistihl přímo při mučení. Podle anglické Wikipedie je to nejspíš přikrášlené.

Soud bez obžalované

Soud s jejími pomocníky začal na zámku v Bytči 1. ledna 1611, podle jiných zdrojů 2. ledna. 7. ledna tam popravili Dorotu Sentešovou, Helenu Jóovou a Jána Ujváryho zvaného Ficko, 24. ledna ještě Majerníčku z Myjavy. Osud další pomocnice Kataríny Benické popisují zdroje různě.

Král žádal nový proces, trest smrti a zabavení majetku. Na prosby příbuzných a s ohledem na zásluhy jejího muže nakonec souhlasil s doživotním vězením. Báthoryová nikdy nestála před soudem. Na hradě žila ještě čtyři roky. Thurzo psal, že je zazděná v místnosti. Podle Státního archivu v Prešově k ní kromě rodiny, kazatele a staré ženy, která jí nosila jídlo, nikdo nesměl. Záznamy z návštěvy kněží v červenci 1614 ale podle anglické Wikipedie ukazují, že se po hradě pohybovala volně.

Zemřela 21. srpna 1614 ve dvě hodiny ráno. Pohřbili ji 25. listopadu 1614 v čachtickém kostele, hrob se dodnes nenašel. Z Čachtického hradu zůstala zřícenina.

Krvavé koupele a pochybnosti

Legenda, že se Báthoryová koupala v krvi panen, aby si udržela mládí, se poprvé objevila tiskem v roce 1729 v knize Tragica historia jezuity Lászla Turócziho. Výpovědi svědků, které se našly v roce 1765 a vyšly v roce 1817, o koupelích v krvi nemluví.

Část historiků, mezi nimi Maďar László Nagy, tvrdí, že šlo o politicky motivovaný proces. Báthoryová byla bohatá, po smrti muže její majetek rostl a král jí dlužil velkou částku, která po jejím zatčení zanikla. Thurzo měl vlastní politické ambice. Proti tomu stojí stovky svědeckých výpovědí. Rozhodnout spor nejde: obvinění proti ní nikdy neprověřil řádný soud.

Co se vypráví a co platí

Co se vyprávíDoloženost
Koupala se v krvi panen.Nedoloženo Poprvé až u Turócziho v roce 1729, svědci to neuvádějí.
Zabila 650 dívek.Sporné Služebná číslo znala z doslechu, kniha se nenašla.
Na Šárváru zemřelo nejméně 175 dívek a žen.Sporné Výpověď kastelána z roku 1610, soudně neprověřená.
Byla souzena a odsouzena.Nedoloženo Souzeni byli jen pomocníci.
Zazdili ji v komnatě.Sporné Thurzo to psal, záznamy z roku 1614 ukazují spíš domácí vězení.
I ve vězení mučila další dívky.Nedoloženo Ve zdrojích jsme to nenašli.
Pomocníky popravili.Doloženo 7. ledna 1611 v Bytči.

Poslechněte si díl

Díl 16 Zvuků tmy vyšel 7. prosince 2023. Začíná smyšlenou povídkou o Mikulášovi, novém sluhovi na odlehlém panství krásné a nemilosrdné hraběnky Elišky. Služebnictvo kolem něj mizí. Jedné bouřlivé noci uvidí v hraběnčině komnatě rituál nad služkou ležící v kruhu z kamenů a postaví se mu. Když pak panství opouští, ohlédne se.

Byla to hraběnka Eliška. Stála tam, s úsměvem, který byl stejně tajemný jako vždy.

V pojednání pak vyprávíme život Alžběty Báthoryové od svatby po smrt na Čachticích.

Zdroje