Zvuky tmy

Jižní Morava · Pověst a místo

Devět křížů u D1: pověst o krvavé svatbě a co o ní říkají prameny

Díl 8 · · 5 minut čtení

Devět křížů je místo u obce Lesní Hluboké na Brněnsku, kousek od dálnice D1, kde na kraji lesa stojí devět dřevěných křížů. Podle pověsti tu v roce 1540 odmítnutý nápadník přepadl svatební průvod a zemřelo devět lidí včetně nevěsty. Dobové prameny o takovém masakru nevědí. Rok 1540 je odvozený z tištěné brožury z roku 1801 a nejstarší spolehlivá zmínka pochází z roku 1728. Přízrak nevěsty, který prý způsobuje nehody na dálnici, patří k místnímu vyprávění.

Ve zkratce

Kde
U obce Lesní Hluboké v okrese Brno-venkov, mezi Velkou Bíteší a Domašovem. Dálniční exit 168 na D1 se jmenuje Devět křížů.
Pověst
Roku 1540 tu nápadník, kterého otec nevěsty odmítl, se společníkem postřílel svatebčany. Kříže prý nechali vztyčit benediktini z Rajhradu.
Skutečnost
Bítešské archivy ani smolná kniha z roku 1556 o události nic nemají. Nejstarší spolehlivou zmínku zapsal někdo asi 190 let po udávaném roce.
Kříže
Jsou dřevěné a obec je pravidelně obnovuje. Zatím poslední vznikly v roce 2020 z modřínu.

Pověst o krvavé svatbě

Příběh se vypráví v několika verzích. Podle kramářské balady je hrdinou Veleslav, syn bohatého kupce, nevěstou dívka Johanka a ženichem Jaromír. Pamětní cedule u křížů z Veleslava dělá chudého koňského handlíře z Uher. Brněnský týdeník Brünner Wochenblatt v roce 1824 psal o maďarském kupci, který chtěl dívku za ženu spíš z vděčnosti, že ho vyléčila.

Ve všech verzích se objevuje revírní myslivec, který chtěl nevěstu pro sebe. Liší se, kdo koho zabil. Podle některých verzí byla nevěsta zastřelena omylem, protože ji milý chtěl jen unést. Jinde vrah přežil nebo utekl. Shodují se na tom, že na místě zůstalo devět mrtvých a nad nimi devět křížů.

Motiv krvavé svatby a devíti křížů není jen moravský. Božena Němcová zapsala podobnou pověst o devíti křížích u hradu Vízmburk na Trutnovsku, víc než 150 kilometrů odtud. Tamní kříže nahradil v roce 1794 barokní kamenný kříž.

Co říkají prameny

Rok 1540 pochází z tištěné brožury z roku 1801, kterou má Městské muzeum ve Velké Bíteši. Píše se v ní, že „jest tomu 261 let“. Z toho vychází i datum na pamětní ceduli.

Nejstarší spolehlivou zmínkou je poznámka z roku 1728 ve sbírce Mitrovského rukopisů v Archivu města Brna. Martin Štindl z Moravského zemského archivu pro Novinky potvrdil, že žádný dobový bítešský dokument událost nezaznamenává. Nic neobsahuje ani smolná kniha bítešského hrdelního soudu z roku 1556. Matriky měly fary vést až od roku 1563, kdy to nařídil tridentský koncil, takže pro rok 1540 nepomohou.

Podle pověsti nechali kříže vztyčit benediktini z Rajhradu do roka od neštěstí. Rajhradští benediktini v obci opravdu působili: v roce 1770 tu postavili barokní rezidenci, dnešní zámek. Nejstarší doložený zápis o obnově a požehnání křížů je ale z roku 1838 v diecézním archivu brněnského biskupství. Další svěcení v roce 1909 zaznamenala kronika domašovské fary. Současné kříže stojí podle Novinek od roku 1983, podle Deníku od roku 1985. V červenci 2020 obec posvětila devět nových křížů z modřínového dřeva a na podzim je chtěla osadit.

Leží pod kříži lidé?

Dnešní starosta Lesního Hlubokého Vladimír Ryšánek vzpomíná, že na přelomu 60. a 70. let se při ukládání elektrických kabelů našly kosti. Jeho dědeček je prý uložil do sklepa a zavolal brněnské archeology, po dokončení prací je rodina vrátila pod prostřední kříž. V roce 2012 archeologové při natáčení dokumentu České televize prošli okolí georadarem. Našli zbytky starších křížů, lidské ostatky ne. Původní cesta navíc kvůli dálnici změnila trasu.

Správce zámku v Lesním Hlubokém Zdeněk Novák pověsti o jedné konkrétní vraždě nevěří. Oběti by se podle něj pohřbily na hřbitově u kostela a jejich jména by se tradovala. Dvěma puškami z poloviny 16. století by podle něj tolik lidí postřílet nešlo. Kosti mohou podle Nováka patřit vojákům z napoleonských nebo prusko-rakouských válek, které nestihli odvézt na hřbitov. Pověst mohla vzniknout spojením několika událostí.

Někdy se jako vrah uvádí lupič Martin Roháč, jehož výslech zaznamenala bítešská smolná kniha. Jeho banda vysloužilců z tureckých válek si připsala 59 loupežných vražd během tří let a Roháč byl popraven roku 1571. To je asi třicet let po roce, který uvádí pověst.

Co se vyprávíDoloženost
Masakr svatebčanů se stal v roce 1540Nedoloženo Rok je dopočítaný z brožury z roku 1801. Dobové prameny mlčí.
Kříže vztyčili benediktini z Rajhradu hned po neštěstíNedoloženo Nejstarší doložené svěcení je z roku 1838.
Pod prostředním křížem leží ostatkySporné Pamětníci mluví o kostech z doby kolem roku 1970, georadar v roce 2012 nic nenašel.
Vrahem byl Martin RoháčNedoloženo Roháč řádil v 60. letech 16. století, popraven byl roku 1571.
Přízrak nevěsty způsobuje nehody na D1Nedoloženo Místní pověst.

Nevěsta na dálnici

Podle starousedlíků se duch mrtvé nevěsty zjevuje řidičům na D1. Vyhýbat se mu mají hlavně lidé spojení se svatbou, třeba ti, kdo vezou svatební koláčky. Dřív se jím strašily i zlobivé děti.

Deník v roce 2021 psal, že u 168. kilometru D1 bourá víc aut než jinde, přestože odborníci úsek popisují jako rovný a přehledný. Čísla neuvedl. Místní podle Deníku zjevení ženy v bílém považují za nesmysl, na pověst jsou ale hrdí. Zdeněk Novák některá vidění vysvětluje místní mlhou.

Poslechněte si díl

Díl 8 Zvuků tmy vyšel 12. října 2023. Začíná povídkou o nevěstě Aleně, která v den svatby jede v mlze po D1 a u silnice zahlédne ženu v bílém, o které se jí zdálo:

Žena v bílém se k ní otočila a její oči byly prázdné, černé díry. Otevřela ústa, ale místo hlasu z ní vycházelo pouze tiché šeptání, jako vítr, co nese tajemství.

Povídka je smyšlená. V pojednání pak vyprávíme pověst i její verze.

Zdroje